|
|
Porovnání působení dusíkato-fosforečných hnojiv ve výživě pšenice ozimé a řepky ozimé
Večeřa, Radomír
Cílem diplomové práce bylo posoudit a porovnat vliv jarní aplikace dusíkato-fosforečných hnojiv na výnos a kvalitativních parametry pšenice ozimé a řepky ozimé. Maloparcelní pokusy probíhaly na lokalitě Vatín v ročnících 2020/2021 a 2021/2022. Pokusnými variantami hnojení pro obě modelové plodiny byly 1. Kontrola 2. NPS immunMax (20-10+11S), 3. GSH NP 15-5+20S, 4. LAD + Amofos (12-52) (3:1) a 5. LAD + Amofos (12-52) (1:1). U pšenice ozimé byl posuzován výnos, objemová hmotnost, obsah N-látek, obsah mokrého lepku, sedimentační hodnota zrna. U řepky ozimé výnos a olejnatost semen. U pšenice ozimé byl dále porovnáván vliv dvou termínů aplikace NP hnojiv během regeneračního hnojení a u řepky ozimé vliv hnojení 100% dávkou N a aplikací NP hnojiv regeneračně s hnojením 70% dávkou N a aplikací NP hnojiv produkčně. Průběh počasí u jednotlivých ročníků pokusu měl statisticky průkazný vliv na výnos a kvalitativní parametry ozimé pšenice. Mezi variantami NP hnojení i termíny jarní aplikace nebyl průkazný rozdíl. U řepky ozimé byl prokázán vliv ročníku pouze u výnosu. Mezi variantami NP hnojení nebyl průkazný rozdíl. Průkazný vliv na výnos a olejnatost se projevil mezi termíny aplikace s rozdílnými dávkami N. V dlouhodobém horizontu má hnojení fosforem na jaře smysl z důvodu nízkého obsahu v půdě nebo navrácení fosforu odebraného sklizněmi, avšak během dvouletého sledovaní nebyl zaznamenán výnosový či kvalitativní efekt.
|
|
|
Využití kombinovaného hnojiva ve výživě řepky ozimé
Dundálek, Ladislav
Diplomová práce měla za cíl posoudit vliv regeneračně aplikovaného kombinovaného hnojiva ve výživě řepky ozimé. Problematika byla řešena formou maloparcelního polního pokusu provedeného v hospodářských letech 2020/2021 a 2021/2022 v lokalitě Žabčice (Jihomoravský kraj) a Vatín (Vysočina). Do pokusu byly zařazeny tyto varianty: nehnojená, kontrolní, FertiTOP 44 NPS a FertiTOP 44 NPS nižší dávka. U varianty s nižší dávkou hnojiva FertiTOP 44 NPS bylo aplikováno 130 kg/ha dusíku, kontrolní technologie a plná dávka FertiTOP 44 NPS byly postaveny na dávce dusíku 168 kg/ha. U kontrolní varianty byla kromě dusíku aplikována i síra v rámci regeneračního hnojení. Posuzovány byly následující parametry: výnos, olejnatost, produkce oleje a ekonomické zhodnocení. Mezi jednotlivými variantami hnojení byl zjištěn u parametrů výnos a produkce oleje staticky průkazný rozdíl mezi zkoumanými variantami. Celkově nejlépe vycházela varianta FertiTOP 44 NPS, u které byl zaznamenán nejvyšší průměrný výnosu 3,81 t/ha v lokalitě Vatín. Na lokalitě Žabčice tato varianta měla průměrný výnos 3,20 t/ha. U této varianty byl vyhodnocen druhý nejvyšší obsah oleje v lokalitě Vatín, přičemž hodnota byla 45,3 %, avšak na lokalitě Žabčice tato varianta měla olejnatost 40,7 %. Z hlediska produkce oleje varianta FertiTOP 44 NPS vykázala nejvyšší produkci oleje na obou lokalitách. Ve Vatíně byla po aplikaci hnojiva FertiTOP 444 NPS průměrná produkce oleje 1,72 t/ha a v Žabčicích 1,31 t/ha. V rámci ekonomického zhodnocení vyšla nejlépe taktéž varianta FertiTOP 44 NPS, která měla v hospodářském roce 2020/2021 nárůst zisku oproti kontrolní variantě o 21,21 %. V hospodářském roce 2021/2022 nejvyššího zisku dosáhla také, zvýšení zisku oproti kontrolní variantě však bylo pouze o 4,11 %.
|
|
|
Využití humátů v kombinaci s bórem ve výživě řepky ozimé
Rzymanek, Jakub
Práce se zabývá vlivem listové aplikace bóru (B) společně s humátem na výnos a olejnatost semene řepky ozimé (Brassica napus L.). Za tímto účelem byl vyhodnocen jednoletý polní pokus, ve kterém byla použita dvě rozdílná hnojiva s obsahem bóru. Tato hnojiva byla aplikována jak samostatně, tak v kombinaci s humátem. V každé variantě bylo aplikováno celkem 300 g B/ha (ve formě boretanolamin), humát v dávce 2 l/ha. V jedné variantě byla provedena aplikace humátu, bez bóru, v celkové dávce 2 l/ha. Výsledky byly vztaženy k průměru ze dvou kontrolních nehnojených variant. Byl zjištěn signifikantní vliv hnojení bórem v kombinaci s humátem na výnos řepky ozimé (nejvyšší nárůst o 7,93 %) ve srovnání s kontrolou. Pozitivní vliv na výnos semene byl zjištěn rovněž u aplikace bóru bez humátu ve variantě B2 (+ 6,83 %), který byl průkazný oproti kontrole a také ve srovnání s variantou B1 a také u samostatné aplikace humátu (+ 2,55 %). Byl zjištěn velmi malý vliv hnojení bórem na olejnatost. Nejvyšší olejnatosti bylo dosaženo samostatným použitím humátu (+ 1,19 %). Jednotlivé varianty byly vyhodnoceny rovněž z hlediska ekonomické efektivnosti. Na základě hodnocení výsledků výnosu a ekonomické efektivnosti byla jako nejlepší vybrána varianta B1 + NF.
|
|
|
Diverzita vegetace polních plevelů severního Letovicka
Jurka, Pavel
V bakalářské práci jsem se zaměřil na srovnání plevelové vegetace v porostech ozimé pšenice a ozimé řepky v oblasti severovýchodně od Letovic. V první části práce se zabývám historií zemědělství na Moravě a celkovou charakteristikou území, na kterém se pozemky nacházejí. Dále charakteristikou sledovaných plodin. Na konci této části charakterizuji dělení plevelů i způsoby jejich regulace, ať už nepřímými nebo přímými. Ve druhé části popisuji výsledky svého pozorování. V grafech ukazuji průměrný výskyt jednotlivých druhů, které se na daných pozemcích vyskytovaly, a porovnávám jejich výskyt v pšenici ozimé a řepce ozimé. Nejčastější plevele, které se vyskytovaly pšenici ozimé i řepce ozimé byly, rozrazil břečťanolistý, rozrazil perský, violka rolní a hluchavka nachová.
|
|
|
Podzimní aplikace stabilizovaného dusíkato-sirného hnojiva u řepky ozimé
Vrtěl, Petr
Cílem této bakalářské práce bylo posouzení efektivity technologie podzimního přihnojení stabilizovaným dusíkato-sirným hnojivem (ENSIN) u řepky ozimé. Problematika byla řešena v hospodářském roce 2014/2015 formou maloparcelkového polního pokusu na pozemcích Školního zemědělského podniku v Žabčicích. V rámci pokusu byl hodnocen byl vliv jednotlivých variant hnojení výnos a olejnatost semene řepky ozimé . Do pokusu byly zařazeny tyto varianty aplikace hnojiva ENSIN: varianta č. 1 na podzim nehnojena , varianta č. 2 na podzim hnojena, varianta č. 3 hnojena na podzim později a varianta č. 4 hnojena na podzim později a na jaře na počátku dlouživého růstu . Rozdíly mezi výnosy jednotlivých variant byly statisticky neprůkazné, avšak nejlépe dopadla varianta č. 4. Olejnatost nebyla statisticky průkazná.
|
|
|
Vliv dusíkatých hnojiv s humáty na výnos a kvalitu řepky ozimé
Vlášek, Jan
Cílem bakalářské práce vliv dusíkatých hnojiv s humáty na výnos a kvalitu řepky ozimé bylo zpracovat literární přehled zaměřený na téma humáty, jejich kombinace s hnojivy a výživu řepky ozimé. V praktické části pak posoudit vliv přídavku humátu do dusíkatých hnojiv se sírou, respektive se sírou a hořčíkem, na výnos semen ozimé řepky a jejich olejnatost. Maloparcelkový polní pokus probíhal v hospodářském roce 2015/2016 na pokusných stanicích Mendelovi univerzity, v Žabčicích u Brna (179 m n. m.) a ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou (535 m n. m.). Do pokusu byly zařazeny varianty s aplikací hnojiv DASA 26-13, MAGNISUL a DASAMAG a hnojiv s přídavkem humátu DASA H, MAGNISUL H a DASAMAG H. Uvedená hnojiva byla aplikována jako regeneračního hnojení. Výnos semen řepky ozimé byl statisticky vyšší na lokalitě Žabčice. Přídavek humátu se na výnosu průkazně neprojevil., pouze u varianty MAGNISUL H byl dosažen vyšší výnos o 11 % oproti variantě MAGNISUL. Rozdíly v dosažené olejnatosti semen nebyly statisticky významné.
|
|
|
Současné trendy a výsledky pěstování řepky olejky (Brassica napus L.)
Vintr, Dalibor
První část této práce je založena na teorii a poznatcích zaznamenaných v oblasti pěstování řepky ozimé. V druhé části této práce bylo v letech 2015/2016 provedeno ve vybraném podniku Zemo, spol. s r.o. fenologické pozorování řepky ozimé od založení porostu až po samotnou sklizeň. V průběhu těchto pozorování byly zaznamenány pěstitelské vstupy, při kterých bylo využito inovativních řešení v oblasti pěstování hybridů řepky ozimé ve sledovaném podniku. Byly vybrány tři půdní bloky Greit, Šarcles a Štumpigl se třemi hybridy řepky ozimé Marathon, Mercedes a Sherpa, u kterých se každý měsíc pozorovala fáze BBCH, počet rostlin na m2, výška rostlin, délka kořene a průměr kořenového krčku. Dále byl u těchto hybridů spočítán průměrný výnos sklizených semen na hektar, který byl poté porovnán s průměrnými výnosy v daném podniku se stejnými odrůdami, s celopodnikovým a celorepublikovým průměrem řepky ozimé v letech 2014, 2015, 2016. Tato data byla statisticky zpracována a graficky vyhodnocena.
|
|
|
Ovlivnění výnosu a olejnatosti semene řepky ozimé použitím stabilizovaných močovin
Tuček, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnocení vlivu aplikace stabilizovaných dusíkatých hnojiv v regeneračním hnojení řepky ozimé na výnos a olejnatost semen a ekonomické zhodnocením v letech 2013 až 2015. Pokus byl založen formou maloparcelkového polního pokusu v Žabčicích u Brna. Do pokusu byly vybrány tyto varianty hnojení: 1. Nehnojeno, 2. Močovina dělená aplikace, 3. Močovina jednorázová aplikace, 4. UREA Stabil (močovina + inhibitor ureázy), 5. ALZON 46 (močovina + inhibitor nitrifikace). Na variantě č. 2 byla močovina aplikována na jaře v regeneračním a ve dvou produkčních hnojeních v celkové dávce dusíku 194 kg.ha-1. U ostatních variant byla aplikována hnojiva na jaře v regeneračním hnojení v plné dávce 194 kg.ha-1 dusíku. Pro lepší vyhodnocení vlivu aplikovaných hnojiv byly odebrány půdní vzorky, u kterých se stanovily obsahy jednotlivých forem minerálního dusíku. Varianty hnojení neměly na výnos semene ve sledovaných letech průkazný vliv. U všech hnojených variant se zvýšil výnos oproti nehnojené kontrole. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u dělené aplikace močoviny. Ze stabilizovaných hnojiv dosáhla vyššího výnosu i olejnatosti semen varianta hnojení ALZON 46. Olejnatost semen se v roce 2014 a 2015 u všech hnojených variant velmi vysoce průkazně snižovala oproti nehnojené variantě.
|
|
|
Regenerační hnojení řepky ozimé dusíkatými hnojivy se sírou
Špaňhelová, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá posouzením vlivu regeneračního hnojení dusíkatými hnojivy se sírou na výnos a olejnatost semen řepky ozimé. Daná problematika byla řešena v hospodářském roce 2014/2015 formou maloparcelkového pokusu ve Vatíně. Do pokusu byly zařazeny následující varianty hnojení: 1. Nehnojeno 2. LAD + LAD 3. ENSIN 100 % 4. ENSIN 80 % 5. ENTEC 100 % 6. ENTEC 80 % 7. DASA + DASA 8. LAD + ENSIN. Varianty hnojení neměly statisticky průkazný vliv na výnos semen řepky. Nejlepšího výsledku dosáhla varianta ENTEC 80 % s výnosem 2,7 t/ha. Tato varianta měla o 29,1 % vyšší výnos než nehnojená varianta. Varianta ENTEC 80 % měla o 26,7 % vyšší výnos než varianta LAD + LAD. U olejnatosti semen řepky nebyl zjištěn statisticky průkazný vliv. Nejvyšší hodnoty dosáhla nehnojená varianta s olejnatostí 47,4 %.
|
|
|
Vztah hustoty porostu ozimých plodin a intenzity zaplevelení v provozních podmínkách
Punčochář, Radek
Zaplevelení bylo hodnoceno v porostech ozimé řepky a ozimé pšenice v provozních podmínkách početní metodou. Byl sledován případný rozdíl v druhové skladbě plevelů mezi podzimem a jarem v jednotlivých plodinách. Na podzim v řepce ozimé se vyskytoval především Chenopodium strictum a Thlaspi arvense, během jara pak Capsella bursa-pastoris a Tripleurospermum inodorum. U pšenice to na podzim byl Euphorbia cyparissias, Stelaria media a Rumex crispus. Z výsledků, které nejsou statisticky průkazné, je patrné, že existuje vztah mezi hustotou porostu ozimých plodin a druhovou skladbou zaplevelení. Plevele, které se vyskytovaly v řidších porostech řepky, byly Chenopodium strictum, Thlaspi arvense, Triticum aestivum, Tripleurospermum inodorum. V hustějších Lycopsis arvensis, Polygonum arenastrum. U řidších porostů pšenice Avena fatua, Stelaria media a Thlaspi arvense. V hustších porostech se častěji vyskytovaly Geranium dissectum a Erodium cicutarium.
|
host ::
RSS.